ONEGIN

di Aleksandr Sergeyevich Pushkin

Capitoli
[I][II][III][IV][V][VI][VII][VIII]
[prec.] [Cap.III - III, IV] [succ.]


III.

Поедем. -

Поскакали други,

Явились; им расточены

Порой тяжелые услуги

Гостеприимной старины.

Обряд известный угощенья:

Несут на блюдечках варенья,

На столик ставят вощаной

Кувшин с брусничною водой,

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .



IV.

Они дорогой самой краткой

Домой летят во весь опор.

Теперь послушаем украдкой

Героев наших разговор:

- Ну что ж, Онегин? ты зеваешь. -

- “Привычка, Ленской”. - Но скучаешь

Ты как-то больше. - “Нет, равно.

Однако в поле уж темно;

Скорей! пошел, пошел, Андрюшка!

Какие глупые места!

А кстати: Ларина проста,

Но очень милая старушка,

Боюсь: брусничная вода

Мне не наделала б вреда.

III

“Forza, andiamo!” –

e via, al galoppo,

Ecco arrivano: si sprecano

Su di loro i convenevoli

Che un dì usava fare agli ospiti.

E’ la nota cerimonia

Del ricevimento: portano

Marmellata nei piattini,

E sul tavolino buono 3

Viene messa una caraffa

D’acqua di mirtilli rossi,

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .



IV

Per traverse, a briglia sciolta,

I due a casa vòlano. E ora,

Di nascosto ai nostri eroi,

Ascoltiamo cosa dicono:

“Che c’è Onegin? Sbadigli?”

“Scusa Lenskij, è l’abitudine.”

“Sembri stufo più del solito.”

“No, lo stesso. E’ che nei campi

Fa già scuro; presto, Andrjuška

Corri, dài! Che posti stupidi!

A proposito: la Làrina,

Un po’ rustica, però,

Che simpatica vecchietta!

Purché non mi faccia male

L’acqua di mirtilli rossi.



3 Voščanòj, lucidato a cera.